O mně
Karin M.

            K malbě jsem se dostávala postupně. Od mala jsem si ráda čmárala.. Chtěla jsem se umění učit blíže, ale když mě nepřijali do přímo umělecky zaměřené třídy na škole, kam jsem chodila, trochu mě to zamrzelo. Nicméně i tak jsem nadále chodila na kroužky malování a keramiky vedle školy. Na gymnáziu jsem přišla na chuť kresbě tužkou, podle předlohy. Abych udělala kamarádům radost a řekněme i sobě, dělala jsem na požádání černobílé portréty tužkou podle fotek - protože se mi zalíbil pocit, že se někomu líbí to, co tvořím. Sem tam jsem zkusila i malbu jako takovou, ale nikdy z toho nic dobrého nevzešlo, protože jsem si moc nerozuměla s barvami. Tak zůstalo jen u pokusů. Do školní ročenky v posledním ročníku jsme se fotili v převlecích, podle toho, čím bychom chtěli být. Z legrace jsem se nechala vyfotit s paletou a netušila, že ji brzo využiju.

          Na vysoké škole, kde jsem studovala diplomacii, jsem na malování a kresbu poměrně zapomněla, tedy zpočátku. Nicméně přišel rok 2015 a s ním i pro mě jedno z psychicky nejnáročnějších období. Prožila jsem si kratší úzkostlivě depresivní epizodu, se kterou jsem si nevěděla moc rady. Úplnou náhodou jsem přišla k prázdnému plátnu a vtipkovala, že začnu s art terapií. Namalovala jsem svůj první pořádný obraz na plátno s názvem ´Eye of desperation ´ a pocítila po delší době první euforii a to nad zjištěním, že jsem konečně našla něco, u čeho moje mysl na pár minut ´vypne´. A tak začalo moje období překotné malby, kdy jsem malování neměla dost, celé dny proseděla nad plátny a náměty na obrazy se mi v hlavě tvořily jako na běžícím páse. Od té doby jsem malovat nepřestala a přidala jsem k tomu i další kreativní činnost - výrobu dekorativních aranžmá. Teprve v posledním roce jsem umění dala prakticky vše a soustředila se výhradně na tvorbu; dala jsem dohromady i moje první webové stránky - karincreates.webnode.cz

        Vše, co tvořím, je od počátků vytvářené na základě emocí, s láskou a mým přáním je lidem dělat radost. Naprostá většina mých maleb i dekorací má za sebou nějakou hmatatelnou emoci, či dokonce i příběh. Mým cílem je tvořit nikoli depresivní abstraktní díla s vágním poselstvím jako projevení vlastní osobnosti, ale naopak estetická díla, co dýchají životem, barvami a budou tu vždy pro potěšení oka i duše toho, jemuž budou patřit. Netvořím jen pro sebe, tvořím i pro ostatní.